Český Krumlov

Krummau /deu/, Чески-Крумлов /rus/

Základní informace

Stát: Česká republika

Kraj: Jihočeský kraj

Okres: Český Krumlov

Obec s rozšířenou působností: Český Krumlov

Historická země: Čechy

Katastrální výměra: 22,16 km²

Nadmořská výška: 470–584 m n. m. (střední nadmořská výška činí 515 m n. m.)

Počet obyvatel: 13 512 (k 1. 1. 2010)

Časové pásmo: UTC+01, CET/SEČ (Central European Time – Středoevropský čas)

Zeměpisné souřadnice: 48° 48' 38" s. š., 14° 18' 54" v. d. (náměstí Svornosti)

Vzdálenost do Prahy: 141 km

Vzdálenost k moři: 340 km (Jaderské moře)

Oficiální webové stránky: www.ckrumlov.info

Jihočeské město Český Krumlov se rozkládá na obou březích Vltavy v Šumavském podhůří na jižním úpatí Blanského lesa, od jehož nejvyššího bodu Kleti (1083 m n. m.) ho dělí 6520 m (z náměstí Svornosti). Leží 21 km jihozápadně od Českých Budějovic. Český Krumlov je okresním městem (ovšem od počátku roku 2003 již bez okresního úřadu) a má status obce s rozšířenou působností. Skládá se ze šesti katastrálních území a deseti místních částí: Český Krumlov (části Vnitřní Město, Latrán, Horní Brána, Nádražní Předměstí a Plešivec), Přísečná-Domoradice (část Domoradice), Vyšný (část Vyšný), Kladné-Dobrkovice (část Nové Dobrkovice), Spolí-Nové Spolí (část Nové Spolí) a Slupenec (část Slupenec). K 1. 1. 2010 měl Český Krumlov 13 512 obyvatel (z toho bylo 6628 mužů a 6884 žen). Nejvíce obyvatel za celou historii města zde žilo v roce 1997 – 14 623, od té doby jejich počet stále klesá. Průměrný věk obyvatel činil 40,4 roku (muži 39,4, ženy 41,5). Obyvatelé v ekonomicky aktivním věku (15–64 let) tvořili 71,8 %, děti ve věku 0–14 let 14,6 % a senioři starší 65 let 13,6 % z celkového počtu obyvatel. V průběhu roku 2009 činil přirozený přírůstek 9 osob, migrační přírůstek –147 osob a celkový přírůstek tudíž dosáhl hodnoty –138 osob.

      Vývoj počtu obyvatel v letech 1869–2010

Oblast Českého Krumlova se nachází v dešťovém stínu Šumavy, a proto je poměrně chudá na srážky (pod celostátním průměrem). Působením tzv. alpského fénu se zde znatelně zvyšuje teplota vzduchu. Klimaticky město leží v mírně teplé oblasti. Nejchladnějším měsícem je leden s průměrnou teplotou –2,9 °C, měsícem nejteplejším je červenec s průměrnou teplotou 15,7 °C (průměrná roční teplota činí 7,0 °C). Průměrný roční úhrn srážek dosahuje 644 mm. Severně od města se nalézá CHKO Blanský les (severní části města jsou dokonce součástí chráněné oblasti), přírodně velmi zachovalé území pokryté více než z poloviny lesními porosty, z kterých jsou nejdůležitější smíšené podhorské lesy s převahou buku. Jde o rekreačně a turisticky velmi oblíbenou lokalitu.

Dnešní název města má svůj prapůvod v hornoněmeckém krumben ouwe – říční zákrut, křivý poloostrov či křivý luh. Nejstarší doklad místního jména z roku 1240 uvádí Krumbenouwe, další z roku 1253 Chrumbenowe, z nichž se postupně vyvinula podoba Krumau. V latinských dokumentech je město nazýváno Crumlovia nebo Crumlovium. Česká forma je prokázána již od 13. století (Crumlow z roku 1258). Přívlastek Český se poprvé objevil v latinském textu z roku 1439 (Boemo – Crumloviensis), v česky psaném textu je poprvé doložen roku 1459. Běžně se však název Český Krumlov používal až od poloviny 16. století (oficiálně dokonce až od roku 1920).

Historie

Podle nových archeologických průzkumů a nálezů byl ostroh, na kterém stojí českokrumlovský zámek, osídlen již na přelomu starší a střední doby bronzové. Další nálezy dokládají osídlení ve starší i mladší době železné (doba halštatská a laténská). Po příchodu Slovanů v 6. století n. l. bylo Českokrumlovsko pod správou kmene Doudlebů, od něhož v 9. století oblast převzal rod Slavníkovců. Roku 995 byli Slavníkovci vyvražděni konkurenčním knížecím rodem Přemyslovců, který se stal novým pánem tohoto území. Následně ho Přemyslovci udělili jako léno Vítkovcům. Doklady osídlení oblasti Českého Krumlova z doby raného středověku jsou velmi vzácné. To samé platí pro nálezy z období 8. až 12. století. Pravděpodobně v roce 1179 se v jižních Čechách usadil Vítek z Prčice, člen družiny českého krále Vladislava a zakladatel rodové moci. Před smrtí (zemřel v roce 1194) rozdělil rozsáhlý majetek mezi své čtyři syny, kteří se stali zakladateli čtyř hlavních linií Vítkovců: Jindřicha z Hradce, Vítka II. staršího (krumlovská rodová větev), Vítka III. mladšího (rožmberská rodová větev) a Vítka IV. Českokrumlovský hrad založil pravděpodobně Vítek mladší z Krumlova již v první třetině 13. století (první písemná zmínka o něm pochází z roku 1253). Město se zprvu vyvíjelo ve dvou samostatných částech. První, nazvaná Latrán, vznikla pod hradem a byla obývána většinou lidmi, kteří zajišťovali hospodářský chod hradu. Druhá část byla vybudována na protějším pravém břehu na „zelené louce“ (doložena již k roku 1274). Významnou složku obyvatel zde tvořili kolonisté z Bavorska a z Rakouska.

Poté, co roku 1302 vymřeli krumlovští Vítkovci, král Václav II. převedl krumlovské panství do vlastnictví Rožmberků, kteří následně z Krumlova udělali hlavní sídlo rodu a rožmberského dominia. Doba Rožmberků byla pro celou oblast obdobím největšího rozkvětu – město se stalo významným obchodním centrem na cestě z Českých Budějovic do Rakouska. V patnáctém století se Oldřich II. z Rožmberka nejprve postavil na stranu husitského hnutí (zejména kvůli sekularizaci církevních majetků), následně však, jak je pro tento typ lidí charakteristické, přešel zpět na stranu katolické církve. Do Krumlova se uchýlili mnozí čeští katolíci (hlavně inteligence a umělci z Prahy) a až do šestnáctého století poklesl podíl německého obyvatelstva vůči českému. Oldřichův dvůr se stal oporou nechvalně známé papežské rekatolizace. V roce 1473 se poblíž města začalo těžit stříbro, těžba pokračovala až do roku 1849. Roku 1494 získal Krumlov výsady královského města. O spojení dvou doposud samostatných městských části (Latrán a Staré město) v jeden celek se zasloužil v roce 1555 Vilém z Rožmberka, který roku 1584 povolal do města jezuity. Posledního člena rodu, Petra Voka z Rožmberka, donutily dluhy prodat Český Krumlov společně s Volary a Prachaticemi v roce 1601 císaři Rudolfovi II. Habsburskému. V první polovině roku 1611 se ve městě zdržovalo a obtěžovalo vojsko pasovského biskupa Leopolda. V roce 1618 Český Krumlov obsadil generál Buquoy a roku 1648 došlo ke vpádu Švédů.

V roce 1622 daroval císař Ferdinand II. Habsburský českokrumlovské panství štýrskému knížecímu rodu Eggenberků. Za panování knížete Jana Kristiána I. z Eggenberku (1644–1710) došlo k přeměně původní rožmberské renesanční rezidence v elegantní barokní sídlo. Poté, co rod Eggenberků roku 1719 vymřel, se posledními majiteli panství stali Schwarzenberkové (do roku 1940 – Adolf ze Schwarzenberka). K rozsáhlým stavebním úpravám a přestavbám krumlovského zámeckého areálu došlo za vlády knížete Josefa I. Adama ze Schwarzenberku (1722–82). V polovině 19. století však kníže Jan Adolf II. ze Schwarzenberku přemístil rodové rezidenční sídlo z Českého Krumlova na v novogotickém stylu zrekonstruovaný zámek na Hluboké. V průběhu 19. století byly zbourány městské hradby i městské brány (až na Budějovickou). Mezi lety 1865–1926 se zde těžila vločková tuha. Němečtí nacionalisté po vzniku Československé republiky v roce 1918 vyhlásili v oblasti Šumavy tzv. Šumavskou župu (Böhmerwaldgau), která se měla stát součástí Rakouska. Proto byl Krumlov 29. 11. 1918 obsazen vojskem nového státu. Na podkladě Mnichovské dohody se Český Krumlov stal součástí německé říše (oficiálně od 17. 10. 1938). Dne 7. 5. 1945 bylo město osvobozeno americkou armádou. Následoval odsun obyvatelstva německé národnosti. V období socialismu byly zahájeny asanační práce na historickém jádru města. V srpnu 2002 prošla Českým Krumlovem katastrofální povodeň, jež postihla dolní části historického jádra a poničila mnoho památek.

Architektura a pamětihodnosti

Město Český Krumlov vyniká unikátní a malebnou terénní polohou na obou březích Vltavy, jež zde v zakleslých meandrech (nejužší místo má šířku pouhých 83 m) protéká hlubokým údolím. Na levém břehu se na protáhlém skalním ostrohu vypíná hrad a zámek, pod kterým se nalézá podhradí Latrán, a proti nim se na protějším břehu rozkládá Vnitřní město. Obě starobylé části vlastního města si zachovaly gotický půdorys. Centrem pravobřežního Vnitřního města je náměstí Svornosti s budovou Nové radnice (kolem roku 1570) a mnoha gotickými a renesančními domy, které ostatně tvoří většinu historického jádra města. S částí Latrán je Vnitřní město spojené dřevěným tzv. Lazebnickým mostem, z kterého se naskýtá krásný pohled na zámecký komplex. Vzhledem k tomu, že v polovině 19. století Český Krumlov přišel o status sídelní šlechtické rezidence a navíc se ani nestal novodobým průmyslovým střediskem, si město dokázalo zachovat svůj renesančně barokní charakter s gotickým základem. Proto je Český Krumlov považován po Praze za nejvýznamnější městskou památkovou rezervaci v republice (vyhlášena roku 1963), a proto také bylo jeho historické centrum roku 1992 zařazeno do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Navíc byla v roce 2003 prohlášena za městskou památkovou zónu místní část Plešivec, ležící jižně od historického jádra. Na území města se nachází nesčetné množství vzácných a krásných památek. Mezi nejvýznamnější z nich patří:

Státní hrad a zámek (Zámek čp. 59): kolem pěti nádvoří je zde soustředěno čtyřicet budov a palácových stavení. Zámecký areál patří mezi nejrozsáhlejší ve střední Evropě a po Pražském hradu je největším v Čechách. Je tvořen dvěma hlavními komplexy, Dolním hradem, který zaujímá první a druhé nádvoří zámku, a Horním hradem, zaujímajícím nádvoří třetí a čtvrté. Nejstarším a nejdůležitějším stavebním celkem Dolního hradu je budova tzv. Hrádku s impozantní válcovou věží, která je zmiňována již v první polovině 13. století. Kolem roku 1580 architekt Baldassare Maggi z Arogna přestavěl raně gotický Hrádek na renesanční obytný dům. Upravena byla i věž, v jejímž posledním patře byl zřízen arkádový ochoz. Malíř Bartoloměj Beránek (zvaný Jelínek) roku 1591 ozdobil obě části nástěnnými malbami s figurálními a architektonickými motivy. Zámecká věž je symbolem celého města. Dalšími zajímavými objekty Dolního hradu jsou: Solnice, Nová lékárna (dříve obydlí panského lékaře), Konírny (bývalé stáje se sýpkou v patře), Staré purkrabství, kamenná kašna, bývalý pivovar, kočárovny, Nové purkrabství, Mincovna a Máselnice. Horní hrad je tvořen pozoruhodným souborem palácových budov, pocházejícím z období od poloviny 14. až do 18. století. Neobvyklé a cenné je zachování renesančního charakteru celku z doby jeho největšího rozmachu ve druhé polovině 16. století. Nacházejí se zde nádherné interiéry a mobiliář, např. kaple sv. Jiří, Rožmberské pokoje, Eggenberský sál se známým zlatým kočárem, Maškarní sál s iluzívními rokokovými malbami Josefa Lederera, Runkův salón, Schwarzenberský sál, sbírky koberců a zámecká obrazárna. Stavebně velmi zajímavým objektem je Plášťový most stojící na mohutných pilířích a nesoucí krytou třípatrovou chodbovou nástavbu. Spojuje Horní hrad s unikátním barokním zámeckým divadlem, v němž se dochovalo původní vybavení (divadelní scéna včetně kulis, jevištní technika, kostýmy, rekvizity a repertoár; 1766–67), a s rozlehlou zámeckou zahradou, v níž stojí rokokový letohrádek Bellaria a otáčivé hlediště.

Kostel sv. Víta (Horní 156): původní raně gotická budova z roku 1309 byla v letech 1407–39 zcela přestavěna do podoby mohutné gotické trojlodní stavby, jejíž síťová klenba patří mezi nejstarší v Evropě. Další úpravy a rozšíření proběhly v 17. a 18. století. Délka kostela činí 44 metrů, šířka a výška 20 metrů. Nachází se zde hrobka Viléma z Rožmberka. Osmiboká novogotická věž se stala druhou dominantou Českého Krumlova a optickou protiváhou hradu a zámku.

Klášter minoritů, klarisek a bekyň (Kaplická 439): klášter se třemi dvory založili v roce 1350 bratři Petr, Jošt, Oldřich a Jan z Rožmberka. Společný jednolodní kostel Božího těla s obdélným presbytářem vznikl pravděpodobně již ve století čtrnáctém, po založení kláštera. V průběhu 15. století byl celý areál přestavěn, další úpravy pokračovaly v 17. a 18. století.

Kostel sv. Jošta (Latrán 6): původně se zde nacházela kaple nebo kostelík sv. Jošta (založen před rokem 1334), který byl součástí rožmberského panského špitálu. Dnešní podoba dvoupatrové budovy bývalého kostela s příkrou sedlovou střechou a pětipatrovou věží s bání zakončenou lucernou je zejména výsledkem renesanční přestavby z roku 1596 a následných barokních úprav. Kostel byl zrušen a uzavřen roku 1787 během josefinských reforem.

Bývalá jezuitská kolej (Horní 154): rozsáhlá renesanční čtyřkřídlá dvoupatrová budova je postavená okolo středního nádvoří. Na popud zakladatelů jezuitské koleje Viléma z Rožmberka a jeho čtvrté manželky Polyxeny Rožmberské z Pernštejna ji na místě šesti původně gotických staveb v letech 1586–88 vybudoval stavitel Baldassare Maggi z Arogna. Hlavní průčelí je vyzdobeno renesančním sgrafitem a sgrafitová výzdoba s nástěnnými malbami pod římsou se nalézá i na fasádách nádvoří. Interiéry zaujmou pozoruhodnými renesančními klenutými prostorami. V roce 1773 po zrušení jezuitského řádu byla kolej přestavěna na kasárny a roku 1889 na hotel. V současné době v prostorách objektu funguje luxusní hotel Růže. Téměř naproti koleji stojí dvoupatrová masivní budova bývalého jezuitského semináře. Je považována za jednu z nejcennějších barokních staveb ve městě (postavena v letech 1650–52 na místě městských hradeb a šesti gotických středověkých domů, upravena a rozšířena v 18. století).

Kaplanka (Horní 159): původně gotický dům byl přestavěn v letech 1514–20 v pozdně gotickém stylu s renesančními prvky. Z názvu je patrné, že sloužil jako obydlí českokrumlovských kaplanů. Budova Kaplanky pravděpodobně představuje první vstup renesančního stylu do Krumlova a svým průčelím se řadí k nejstarším renesančním mimopražským památkám.

Hospodářské poměry

V Českém Krumlově je zastoupen průmysl dřevozpracující, potravinářský a strojírenský. Výrobní podniky se soustřeďují zejména do průmyslové zóny v Domoradicích. Významné hospodářské aktivity souvisí s velmi intenzivním cestovním ruchem, který probíhá zejména v historických částech města, kde se nachází mnoho restaurací, hotelů, penzionů a provozoven služeb. Mezi hlavní firmy působící v Českém Krumlově patří:

Pivovar Eggenberg (výroba piva, limonád a pivní pálenky)

LIRA, obrazové lišty a rámy (výroba lišt a rámů)

Kámen a písek (těžba a zpracování kamene)

Fronius Česká republika (výroba svařovací techniky)

Schwan Stabilo ČR (výroba a distribuce dřevěných a plastových psacích potřeb)

Schwan Cosmetics ČR (výroba kosmetických produktů z oblasti dekorativní kosmetiky)

Zambelli – technik (výroba kovových okapových systémů, střech a opláštění budov, krbových kamen a vložek, konstrukčních dílů pro karavany, součástí kancelářského nábytku)

Linde pohony (výroba a montáž pohonných a řídících náprav k vysokozdvižným vozíkům)

AUVIEX (umělecká a produkční agentura, pořádání mezinárodních kulturních projektů a gastronomických akcí)

Doprava

Český Krumlov leží mimo hlavní dopravní tahy. Severně od centra města prochází silnice I. třídy č. 39, navazující jižně od Českých Budějovic na mezinárodní silnici E55. Lokální železniční trať č. 194 spojující České Budějovice a Volary vede po severním okraji města. Železniční stanice leží v místní části Nádražní předměstí. Nejbližší mezinárodní letiště jsou v Linci (70 km), Praze (180 km) a Mnichově (300 km). Pro dopravu ve městě jsou klíčové mosty přes Vltavu, např. most dr. Edvarda Beneše (mezi částmi Vnitřní město a Plešivec) a Lazebnický most (spojuje Vnitřní město a Latrán).

Školství a kultura

Počet a struktura školských zařízení v Českém Krumlově odpovídají velikosti města – nachází se zde gymnázium, střední uměleckoprůmyslová škola, střední odborná škola zdravotnická a střední odborné učiliště. Ve městě lze navštívit řadu zajímavých muzeí a galerií. Regionální muzeum, umístěné v bývalém jezuitském semináři, prezentuje historický obraz Českokrumlovska od pravěku do konce 19. století (např. kolekci gotických plastik, renesančního a barokního umění, národopisné exponáty, ukázky lidového nábytku, přírodu Blanského lesa, unikátní detailní keramický model Českého Krumlova v měřítku 1 : 200). V renesančním objektu bývalého městského pivovaru sídlí Egon Schiele Art Centrum se stálou expozicí věnovanou tomuto rakouskému malíři a kreslíři. Poutavé exponáty a umělecké předměty nabízí ke zhlédnutí i Museum Fotoateliér Seidel (unikátní dobové snímky, fotopohlednice, skleněné negativy, staré fotoaparáty), Muzeum stavebních dějin a řemesel (vývoj fasád, krovů, trámů, dveří apod.), Muzeum útrpného práva (mučící nástroje středověku, dobová obrazová dokumentace), Wax Museum (muzeum voskových figurín z české historie i současnosti), Galerie DOXA (prodejní galerie uměleckého a historického skla, současného českého výtvarného umění a uměleckého šperku), Městská galerie (výstavy zejména českokrumlovských umělců) a další. V areálu zámeckého parku na otevřené scéně s otáčivým hledištěm probíhají v letní sezoně operní a činoherní představení (provozovatelem je Jihočeské divadlo). Bohatý program rovněž nabízí elegantní Městské divadlo. V Českém Krumlově se pravidelně koná mnoho významných kulturních akcí, např. Mezinárodní hudební festival Český Krumlov, Festival komorní hudby, Festival staré hudby, Festival barokních umění, Svatováclavské slavnosti a Slavnosti pětilisté růže. Ve městě je k dispozici řada sportovišť – fotbalový a atletický stadion, sportovní hala, krytý plavecký bazén, zimní stadion a tenisový areál. Již od roku 1971 trvá tradice oblíbené automobilové soutěže Rallye Český Krumlov.

 

© Globinfo – Milan Konšel, Postupice 2011

Domovská stránka

                                 Copyright © 2011, Globinfo - Milan Konšel                                       O Poznáváme Svět                                       Kontakt                                       Reklama