Capri [kapri]

Isola di Capri [izola dy kapri] /ita/, остров Капри /rus/, Capreae [kapreé] /lat/

Základní informace

Stát: Itálie

Region: Kampánie

Provincie: Napoli

Rozloha: 10,4 km²

Nadmořská výška: 0–589 m n. m. (střední nadmořská výška činí 167 m n. m.)

Počet obyvatel: 14 487 (2010)

Hustota zalidnění: 1393 obyv. na km²

Časové pásmo: UTC+01, CET/SEČ (Central European Time/Středoevropský čas)

Zeměpisné souřadnice: 40° 33' 1" s. š., 14° 13' 51" v. d.

Poloha: Tyrhénské moře

Vzdálenost do Prahy: 1057 km

Vzdálenost do Říma: 206 km

Legendární italský ostrov Capri leží v Tyrhénském moři (Mar Tirreno) při jižním okraji Neapolského zálivu (Golfo di Napoli). Geologicky je ostrov pokračováním Sorrentského poloostrova (Penisola Sorrentina), od něhož je vzdálen 5,1 km. Západně od něj se táhne podmořský Neapolský kaňon hluboký až 780 m. Ostrov je dlouhý přibližně 6 km a široký 0,7–2,6 km, tvořený vápencovým blokem se strmými a vysokými útesy a s maximální výškou 589 m. Té dosahuje na vrcholu Monte Solaro, na který vede lanovka a z něhož je nádherný výhled jak na samotný ostrov, tak na Neapolský i Salernský záliv. Klima ostrova má typický středomořský ráz s teplým, sušším a slunečným létem a relativně teplou deštivou zimou. Je porostlý velmi bohatou suchomilnou vegetací, mj. se zde vyskytuje i paznehtník ostnitý (akant), tvar jehož listu je charakteristickým ornamentem na hlavicích korintských sloupů. V roce 2010 zde žilo 14 487 obyvatel (v městečkách Capri a Anacapri). Pěstují se olivy, citrusy a vinná réva, provozován je rybolov. Hlavní hospodářský význam však má cestovní ruch, neboť ostrov Capri je světově proslulým turistickým střediskem. Problémy se zásobováním vodou si vynutily roku 1978 vybudování podmořského vodovodu. Dopravní spojení s pevninou zajišťují zejména trajekty z Neapole, Sorrenta a Salerna (v provozu je i linka na Ischii). Hlavní místní přístav Marina Grande leží na severním pobřeží, menší přístav Marina Piccola na pobřeží jižním. Dnešní název ostrova pochází z latinského capraeae znamenající kozy, a nikoliv z řeckého kapros označující divoké prase, přestože na ostrově byly nalezeny četné fosilní pozůstatky tohoto zvířete.

Zeměpisné a turistické zajímavosti

Přestože ostrov Capri není příliš rozlehlý, patří mezi nejnavštěvovanější místa v oblasti Neapolského zálivu. Turisty sem přitahují jak přírodní zajímavosti, tak i historické památky.

Capri (7541 obyv.): místní centrum a co do počtu obyvatel větší z obou městeček se rozkládá v nižší, střední a východní části ostrova. Z přístavu Marina Grande vyveze návštěvníky lanovka na malé ale živé hlavní náměstí Piazza Umberto I., u kterého stojí kostel San Stefano postavený roku 1685. Odtud asi 400 metrů na jihovýchod leží bývalý kartuziánský klášter Certosa di San Giacomo založený v letech 1371–74 se stejnojmenným klášterním kostelem s gotickým portálem a freskami ze 17. století. Severovýchodně od vlastního města při hraně útesu se nalézá nejvýznamnější archeologická památka ostrova Villa Jovis, ruiny bývalé vily císaře Tiberia, který si zde užíval prostopášného života. Jen 150 metrů od moře se na východě ostrova nachází působivý skalní oblouk Arco Naturale s rozpětím 12 metrů ve výšce 18 metrů nad zemí (je zbytkem zhroucené jeskyně), od něj nedaleko ležící jeskyně Grotta di Matermania sloužila Římanům jako svatyně. Těsně u jihovýchodního výběžku ostrova se tyčí do výšky až 100 metrů tři skalní sloupy Faraglioni (Stella, Mezzo a Scopolo). Za zmínku určitě stojí i Via Krupp, dlážděná cesta pro pěší, která v ostrých serpentinách šplhá od moře směrem ke kartuziánskému klášteru. V letech 1900–1902 ji nechal vybudovat německý průmyslník Friedrich Alfred Krupp.

Anacapri (6946 obyv.): městečko situované na náhorní plošině ve vyšší, západní části ostrova. Z hlavního náměstí Piazza Vittoria jezdí sedačková lanovka na vrchol Monte Solaro. Přímo v Anacapri stojí za pozornost kostel San Michele s majolikovou dlažbou na podlaze (z roku 1761). Neméně zajímavá je ale i Villa San Michele stojící u skalnatého svahu na severovýchodě městečka. Zde žil a pracoval švédský spisovatel a lékař Axel Munthe. Dnes tu sídlí jeho muzeum. Z mnoha jeskyní na ostrově je nejznámější Grotta Azzurra (Modrá jeskyně) nacházející se ve stěně skalního útesu na pobřeží severně od Anacapri. Přístupná je nízkým vchodem pouze od moře a jen na malých lodičkách. Vnitřek jeskyně je dlouhý 54 m, široký 30 m a vysoký 15 m. Příznačnou modrou barvu získává od slunečních paprsků procházejících vodou.

Historie

Osídlení ostrova je doloženo již z doby paleolitu, kdy byl ještě spojený s pevninou. V 7.–6. století př. n. l. zde Řekové založili svoji kolonii. V počátcích římského císařství se ostrov stal oblíbeným letoviskem tehdejších vládců. Císař Augustus zde po své návštěvě v roce 29 př. n. l. nechal postavit první vilu. Jeho nástupce Tiberius tu dokonce žil celých deset let (27–37 n. l.). Za jeho vlády byla na ostrově vybudována řada vil, z nichž Villa Jovis byla objevena archeologickým průzkumem. Po Tiberiovi zde pobývali i další císaři a až do 7. století byl ostrov oblíbeným místem římské šlechty. Po pádu západořímské říše patřil vévodství neapolskému, opatství montecassinskému, v letech 866–1131 republice Amalfi a poté řídilo jeho osud nedaleké Neapolské království. V 7. století došlo k prvním nájezdům Saracénů. V průběhu staletí byl ovládán Longobardy, Normany, Anjouovci, Aragonií, Turky, Španěly, Francouzi, Brity a Bourbony. Kolem roku tisíc se obyvatelé z obav před piráty přestěhovali z pobřeží výše do svahů. Capri byl v letech 987–1818 sídlem biskupství (kostel Santo Stefano byl katedrálním kostelem). V 18. a 19. století ostrov znovu přicházel do módy v souvislosti s obdobím velkého politického a uměleckého rozkvětu oblasti Neapole, a to hlavně díky aktivní diecézi a privilegiím poskytnutým Španěly a později Bourbony. Tento vývoj byl potvrzen krásnými stavbami kostelů a klášterů. Od poloviny 19. století přijíždělo na ostrov stále více návštěvníků přitahovaných ideálním klimatem, pohostinností místních obyvatel, malebnými i dramatickými scenériemi a specifickou atmosférou. Umělci, intelektuálové, spisovatelé, emigranti, excentrici a boháči si ho volili za své trvalé nebo sezónní bydliště, což přispělo k formování velmi pestrého kosmopolitního společenství, které mu zajistilo věhlas po celém světě. Ke známým osobnostem pobývajícím na ostrově Capri patřili Norman Douglas, Friedrich Alfred Krupp, Emil von Behring, Lenin, Axel Munthe, D. H. Lawrence, George Bernard Shaw, Maxim Gorkij, Curzio Malaparte, Graham Greene, Alberto Moravia, Gracie Fieldsová, Rita Hayworthová, Brigitte Bardotová a Liz Taylorová.

 

© Globinfo – Milan Konšel, Postupice 2011

Domovská stránka

                                 Copyright © 2011, Globinfo - Milan Konšel                                       O Poznáváme Svět                                       Kontakt                                       Reklama