Faro [faru]

Фару /rus/

Základní informace

Stát: Portugalsko

Region: Algarve

Subregion: Algarve

Distrikt: Faro

Rozloha: 201,59 km²

Nadmořská výška: 0–50 m n. m. (střední nadmořská výška činí 16 m n. m.)

Počet obyvatel: 42 457 (2010)

Časové pásmo: UTC+0/UTC Z (Zulu), GMT (Greenwich Mean Time – greenwichský střední čas), WET (Western European Time – západoevropský čas)

Zeměpisné souřadnice: 37° 0' 58" s. š., 7° 55' 53" z. d.

Vzdálenost do Prahy: 2304 km

Oficiální webové stránky: www.cm-faro.pt

Faro je hlavním a největším městem jihoportugalského regionu Algarve – v roce 2010 v něm žilo 42 457 obyvatel. Leží 216 km jihovýchodně od Lisabonu na pobřeží Atlantského oceánu. Nedaleké mezinárodní letiště z něj dělá vstupní turistickou bránu celého Algarve. Klima Fara má typický středomořský charakter. Léta jsou teplá a slunečná s průměrnou denní teplotou mezi 24–29 °C, v zimě se teplota pohybuje mezi 8–18 °C. Léta jsou suchá, většina srážek spadne v období listopad–únor. Průměrná teplota moře při hladině se v letních měsích pohybuje v rozmezí 21–24 °C, v zimě mezi 15–19 °C. Průměrná délka trvání slunečního svitu dosahuje úctyhodných 3038 hod./rok.
Od vlastního oceánu je Faro odděleno řadou nízkých ostrovů a ostrůvků, z nichž mnoho za přílivu zmizí pod vodou. Na ostrovech Ilha de Faro, Ilha da Barreta a Ilha da Culatra jsou krásné pláže. Celá tato oblast je součástí chráněného území Parque Natural da Ria Formosa s rozlohou větší než 170 km². V laguně s močály, ostrůvky a kanály žije mnoho měkkýšů (např. srdcovky, ústřice a škeble) a řada druhů ryb. Území parku zároveň představuje významnou ornitologickou lokalitu – vyskytuje se zde mnoho druhů vodního ptactva (např. zrzohlávka rudozobá, volavka rusohlavá a volavka červená), některé druhy ze severní Evropy sem přilétají přečkat zimu (např. jespák obecný a hvízdák euroasijský) a přestávku si zde dělají stěhovaví ptáci při své cestě do Afriky. Vzácnou slípku modrou má park ve znaku.

Historie

Laguna Ria Formosa přitahovala obyvatele již od paleolitu. Prehistorickou rybářskou vesnici začali využívat jako své obchodní centrum Féničané a Kartáginci (zemědělské produkty, ryby a nerosty). Počet obyvatel se postupně zvyšoval. Římané asi 8 km na sever u osady Estói založili městečko Ossónoba, důležité administrativní centrum v období římské nadvlády a předchůdce dnešního Fara. Ve 3. století se město stalo sídlem biskupství. V roce 418 se ho zmocnili Vizigóti, kteří byli roku 714 vytlačeni Maury. I v době maurské vlády si Ossónoba udržela status nejdůležitějšího města jihozápadního rohu Iberského poloostrova. V 9. století se stalo hlavním městem krátce trvajícího arabského knížectví a bylo opevněné kruhem obranných hradeb. V této době se již místo Ossónoba začalo užívat jméno Santa Maria. Později bylo město známé jako Harune či Haro (podle zakladatele, který se jmenoval Ben Said Ben Harum) – zde má svůj původ současný název. Jakožto poslední z portugalských měst pod maurskou nadvládou ho dobyl v roce 1249 král Alfons (Afonso) III. Tímto na portugalském území skončila reconquista a pro Faro nastalo období rozkvětu, související s jeho výhodnou geografickou polohou, bezpečným přístavem a rostoucím obchodem se zemědělskými produkty z vnitrozemí Algarve a solí. V tomto období zde působila velká a aktivní židovská populace. Z iniciativy místní židovské komunity byla právě zde na konci 15. století vytištěna první portugalská kniha – v hebrejštině (roku 1487 tiskařem Samuelem Gaconem). Jako výraz uznání rozvoji města král Manuel v roce 1499 podpořil důležité změny ve struktuře zástavby prostřednictvím postavení nových budov a zařízení (nemocnice, kostel Espirito Santo, celnice, jatka aj.) vně městských hradeb a podél pobřeží.

V roce 1540 Faro získalo oficiálně status města a roku 1577 se stalo sídlem algarvského biskupa, který dříve působil v Silves. V letech španělské nadvlády bylo město v roce 1596 vypleněno a vypáleno vojáky hraběte z Essexu při jejich návratu ze španělského Cádizu do Anglie. Mimojiné z biskupského paláce odcizili stovky výtisků vzácných teologických prací. Sedmnácté a osmnácté století byla obdobím nové výstavby Fara. Během války za nezávislost na Španělsku (1640–1668) bylo vybudováno nové opevnění a cimbuří, které uzavřelo oblast města a přilehlé plochy orné půdy ve velkém půlkruhu obráceném k laguně Ria Formosa. Zemětřesení v roce 1722 napáchalo jen menší škody, zejména ve srovnání se zemětřesením z roku 1755, kterému nepodlehlo jen nejodolnější historické jádro. Přesto Faro díky své poloze zaznamenalo ve srovnání s ostatními městy Algarve nejmenší škody, a proto se roku 1756 stalo hlavním městem provincie místo Lagosu. Následovalo období rekonstrukce a nové výstavby, přesto ale Faro zůstalo uvnitř starých hranic až do konce 19. století. Po letech stabilního ale nepříliš zajímavého růstu se expanze města v posledních několika dekádách významně zrychlila.

Architektura a pamětihodnosti

Dnešním centrem Fara je náměstí Praça Dom Francisco Gomes s menším parkem Jardim Manuel Bívar se vzrostlými palmami. Jen pár metrů od něj leží marína – privátní přístav pro jachty a plachetnice. Hlavní tepnou města jsou na sebe navazující ulice Rua de Santo António a Avenida 5 de Outubro. Nejzajímavější částí je malé Staré město (Cidade Velha), ležící na jihozápadě při pobřeží laguny Ria Formosa. Od okolní zástavby ho z větší části oddělují mohutné středověké městské hradby. Hlavní vstup do historického jádra Fara vede pod mohutným obloukem Arco da Vila, postaveném podle návrhu italského architekta Francisca Xaviera Fabriho nad jednou ze středověkých bran vsazených do opevnění a slavnostně otevřeném roku 1812. Navazující ulice Rua do Município ústí do krásného a tichého katedrálního náměstí Largo da Sé, lemovaného bílými domy a pomerančovníky. Mezi hlavní památky Fara patří:

Sé (katedrála): stojí ve východní části náměstí Largo da Sé na místě, kde se dříve pravděpodobně nacházel římský chrám, poté vizigótská katedrála a nakonec maurská mešita. Budova má středověký původ, neboť navazuje na starý kostel Igreja Matriz de Santa Maria, který byl dokončený roku 1251. Řádění Angličanů v roce 1596 a zemětřesení roku 1755 přežily z původního románsko-gotického exteriéru jen dvě kaple, podnož zvonice a její vchod. Rekonstruovaná podoba je směsicí gotického, renesančního a barokního slohu. V interiéru stojí za zhlédnutí vyřezávaný dřevěný strop, kněžiště ozdobené azulejos a velké varhany. Z vyhlídky na věži se naskýtá krásný pohled na město a lagunu. V prostoru katedrály sídlí Museu Capitular se sbírkou církevních předmětů a sakrálního umění ze 17. a 18. století.

Paço Episcopal (Biskupský palác): stojí proti katedrále na severní straně náměstí Largo da Sé. Byl vystavěn v 18. století v prostoru původního Biskupského paláce, zdevastovaného anglickými vojáky roku 1596. Palác je ochozem spojen s elegantním a rozlehlým biskupským seminářem z pozdního 18. a časného 19. století.

Igreja do Carmo: barokní kostel karmelitánů s působivým dvouvěžovým průčelím byl dokončen roku 1719. K pozlacení krásné výzdoby interiéru bylo použito vzácné brazilské plátkové zlato. Na kostelním hřbitově stojí jako připomínka pomíjivosti lidského života Capela dos Ossos (kostnice) z roku 1816. Její stěny jsou lemovány lidskými kostmi a lebkami.

Igreja de São Francisco: barokní kostel z 18. století s řadou zlacených řezbářských děl a výzdobou z azulejos, zachycující život svatého Františka.

Hospodářské poměry

Ve Faru a jeho okolí je zastoupen průmysl potravinářský, konzervárenský (ryby), zpracování korku a výroba soli. V laguně Ria Formosa se chovají ryby a měkkýši, kteří tvoří 80 % exportu měkkýšů z Portugalska. Především ale pobřeží mezi Portimãem a Farem představuje hlavní turistické centrum Algarve s řadou nádherných pláží a kvalitním turistickým vybavením. Mezi větší místní firmy patří:

Miltours Portugal: (cestovní kancelář se zaměřením na Portugalsko, včetně Madeiry a Azor)

Unicofa: (družstevní prodejny a sklady potravin)

Acima da Média: (výrobky z umělých hmot – rámy, krabice, vitríny, stojany a skříně, ohrazení a přepážky, nábytek, desky, fixační materiál, trubky a tyče, lepidla a rozpouštědla)

Healthmed: (služby v oblasti bezpečnosti, hygieny a ochrany zdraví při práci)

TUI Portugal: (cestovní kancelář)

Eva-Transportes: (autobusová doprava)

Clínica de Ressonância Magnética do Algarve: (soukromá klinika – magnetická rezonance, ultrazvuk, mamografie, kostní denzitometrie, radiografie)

Doprava

Přibližně 7 km severně od Fara vede dálnice A22, procházející po celé délce nedaleko jižního pobřeží Portugalska. S Lisabonem je Faro spojené i železnicí, nádraží leží na západním okraji města na Largo da Estação. Přes léto zajišťují spojení s nedalekým ostrovem Ilha da Barreta trajekty. Necelé dva kilometry vzdušnou čarou na západ od města leží mezinárodní letiště Aeroporto de Faro, jež bylo otevřeno v roce 1965. Letiště hraje klíčovou roli pro cestovní ruch v celé oblasti, neboť funguje jako vstupní brána pro turisty, kteří míří do letovisek na jihozápadě země (v roce 2009 bylo odbaveno více než 5 milionů cestujících).

Školství a kultura

Faro je kulturním a vzdělávacím centrem Algarve. Na místní univerzitě Universidade do Algarve, založené roku 1979, studuje okolo deseti tisíc studentů. Uznávána je zejména pro kvalitu výuky v oborech mořské biologie, oceánografie a biochemie. V bývalém klášteře Nossa Senhora da Assunção ze 16. století sídlí Museu Municipal de Faro (Městské muzeum) prezentující místní archeologické nálezy, sbírky mincí, maurských kachlů, keramiky a nábytku. Nejzajímavějším exponátem je římská podlahová mozaika z 3. století, zobrazující hlavu boha Neptuna. Museu Regional do Algarve umožňuje seznámit se s tradičním způsobem života v oblasti Algarve (modely domů, keramika, kroje, ozdobné koňské postroje, rybářské vybavení, tkalcovské stavy, kára s cisternou prodavače vody). Museu da Marinha nabízí ke zhlédnutí menší sbírku námořních exponátů orientovanou na modely lodí (např. modely rybářských člunů). Faro se může pochlubit dvěma divadly, starším Teatro Lethes z roku 1845 a novým Teatro das Figuras. V roce 2004 se ve Faro odehrálo několik zápasů fotbalového mistrovství Evropy. Pro tuto sportovní událost byl v roce 2003 otevřen nový a moderní fotbalový stadion Estádio Algarve s kapacitou cca 30 000 diváků. V současné době na stadionu hrají své domácí zápasy Sporting Clube Farense a Louletano Desportos Clube. Od roku 1577 sídlí ve Faro biskupství.

 

© Globinfo – Milan Konšel, Postupice 2011

Domovská stránka

                                 Copyright © 2011, Globinfo - Milan Konšel                                       O Poznáváme Svět                                       Kontakt                                       Reklama