 |
 |
 |
Guimarães [gimarajnš]
Základní informace
Stát: Portugalsko
Region: Norte
Subregion: Ave
Distrikt: Braga
Rozloha: 242,85 km²
Nadmořská výška: 144–301 m n. m. (střední nadmořská výška činí 194 m n. m.)
Počet obyvatel: 43 100 (2009)
Časové pásmo: UTC+0/UTC Z (Zulu), GMT (Greenwich Mean Time – greenwichský střední čas), WET (Western European Time – západoevropský čas)
Zeměpisné souřadnice: 41° 26' 35" s. š., 8° 17' 41" z. d.
Vzdálenost do Prahy: 2002 km
Oficiální webové stránky: www.cm-guimaraes.pt
Guimarães - satelitní mapka
Město Guimarães považované za „kolébku portugalského národa“ leží na severozápadě země, 15 km na jihovýchod od Bragy a 42 km severovýchodně od Porta. Od pobřeží Atlantského oceánu ho dělí 39 km. Klima Guimarãese je charakterizováno chladnou zimou a teplými až horkými léty. Průměrná roční teplota činí 14 °C, průměrná teplota v nejchladnějším měsíci je 8 °C (leden) a průměrná teplota nejteplejšího měsíce je 20,2 ºC (červenec). Pro roční chod srážek jsou typická sušší léta a deštivé zimy. Průměrné roční srážky činí 1514,8 mm, měsícem s nejvyššími srážkami je leden (217,1 mm), nejnižší srážky vykazuje červenec (20,9 mm). Jihovýchodně od Guimarãese se do výšky 613 m prudce zvedá Monte da Penha, oblíbené poutní a výletní místo, snadno dosažitelné lanovkou a nabízející krásný výhled do kraje. Guimarãesi byl pro rok 2012 propůjčen titul Evropské hlavní město kultury. V samotném městě žije 43 100 obyvatel (2009), v jeho administrativní oblasti okolo 163 000 obyvatel.
Historie
Historický význam Guimarãese výrazně přesahuje jeho dnešní velikost. Jeho minulost je úzce provázána s dějinami celé země. Původní jméno města bylo „Vimaranes“ a odkazovalo na jednoho z prvních místních vládců. Na počátku druhé poloviny 10. století (údajně kolem roku 960) zde galicijská hraběnka Mumadona Dias nechala postavit klášter, který se stal centrem křesťanské zbožnosti v této oblasti. Na jeho obranu před normanskými a maurskými útoky byla v letech 959–968 vybudována mohutná obranná věž, která se stala zárodkem budoucího královského hradu.
Castelo de Guimarães
Roku 1095 Alfons VI., král kastilský a leónský předal vládu v hrabství portugalském (condado portucalense) Jindřichovi (Henriquemu) Burgundskému, který si za jedno ze svých sídel zvolil Guimarães (vedle Bragy a Coimbry). Kolem původní obranné věže dal vybudovat impozantní hradby s dalšími věžemi. Na hradě, který tímto vznikl, se roku 1111 narodil jediný Jindřichův syn Afonso Henriques, pozdější první portugalský král. Ještě před svou smrtí v roce 1114 dokázal hrabě Jindřich pro obyvatele města získat speciální královská privilegia. Ve 12. století byla v místním klášteře ustavena kapitula. Význam a prestiž kláštera postupně rostly v souvislosti s podporou a dary poskytovanými králi a šlechtou. Během staletí se v Guimarãesi rozvinula řada řemesel, např. výroba příborů, předení lnu a tkaní lněných pláten, zpracování kůží a stříbrotepectví. Město se rovněž stalo důležitým poutním místem. Klášter a královský hrad byly využity jako klíčové body při výstavbě opevnění, uvnitř hradeb kolem nich vzniklo mnoho ulic a budov. S příchodem dominikánských a františkánských mnichů, kteří se usídlili vně městských hradeb, došlo k dalšímu rozvoji města. Roku 1853 královna Maria II. povýšila Guimarães na město a krátce poté došlo k rozebrání části cimbuří. Jiné úseky starobylých hradeb je však možné navštívit i dnes.
Architektura a pamětihodnosti
Historické jádro
Historické jádro města je charakterizováno bludištěm úzkých středověkých uliček, z nichž nejznámější Rua de Santa Maria, lemovaná starými městskými domy a dlážděná „kočičími hlavami“, spojuje hlavní náměstí Largo da Oliveira a hrad. Roku 2001 bylo historické centrum jako mimořádně zachovalý příklad vývoje portugalské architektury od 15. do 19. století zařazeno na seznam kulturních památek UNESCO. Na západ a jihozápad od něj se nalézá nová zástavba. Obchodním střediskem Guimarãese je Largo do Toural. Mezi významné památky města patří:
Castelo de Guimarães: jeden z nejzajímavějších a nejdochovanějších románských hradů v Portugalsku se nachází na kopci Colina Sagrada. Mohutná čtvercová hradní věž je obklopena dalšími osmi menšími věžemi s cimbuřím. Z hlavní věže je krásný pohled na město.
Paço dos Duques de Bragança: palác ve stylu francouzské gotiky nechal postavit v první polovině 15. století dom Afonso, první vévoda z Bragançy. Po přestěhování rodu Bragança do Vily Viçosa v Alenteju na počátku šestnáctého století byl palác opuštěn a postupně zpustl. Ve třicátých letech 20. století byl rekonstruován a stal se oficiální rezidencí diktátora Salazara. Pro palác je typický značný počet štíhlých vysokých komínů. Dnes se v něm nalézá malé muzeum, mezi jehož exponáty lze spatřit řadu vlámských obrazů a tapiserií, perské koberce, zbraně, brnění a přepychový nábytek. Kousek před vstupem do paláce stojí socha Afonsa Henriquese od Soarese dos Reise, jednoho z nejznámějších portugalských sochařů 19. století.
Igreja da Oliveira a Padrão do Salado
Igreja Nossa Senhora da Oliveira: kostel při bývalém klášteře hraběnky Mumadony založil Afonso Henriques. Do současné podoby byl přestavěn za vlády Jana I. ve 14. století. Manuelská věž kostela pochází z roku 1515. Na krásném náměstí Largo da Oliveira se hned proti kostelu nachází zvláštní goticko-manuelský monument Padrão do Salado ze 14. století, klenba s kamenným křížem připomínající vítězství portugalských a kastilských vojsk nad marockým sultánem v roce 1340.
Igreja de São Francisco: kostel sv. Františka z Assisi byl vybudován roku 1400 v gotickém slohu, o čtyři století později byl zrekonstruován. Pyšní se zejména renesančním ambitem a nádhernými obkladovými dlaždicemi azulejos z 18. století, na nichž jsou znázorněny výjevy ze života sv. Antonína.
Igreja de São Miguel do Castelo: malý románský kostel z 12. století se nalézá mezi hradem a palácem. Údajně zde byl pokřtěn budoucí král Afonso Henriques. Pod podlahou jsou uloženy ostatky řady králových rytířů.
Hospodářské poměry
Paço dos Duques de Bragança
Guimarães patří mezi průmyslově nejrozvinutější oblasti v Portugalsku. Hlavním hospodářským odvětvím je textilní průmysl – 70 % místních firem podniká v tomto oboru. Zastoupena je i metalurgie a výroba příborů. Od 19. století je provozováno zpracování kůží a obchod s koženými výrobky. V posledním období výrazně vzrostl význam sektoru služeb, zejména obchodního a podnikatelského poradenství, bankovnictví a služeb spojených s cestovním ruchem. V Caldas das Taipas, asi 8 km severozápadně od Guimarãese, byla roku 2004 založena vědecko-technologická instituce Avepark. Mezi důležité místní firmy náleží:
Gabelex – Indústria de Tectos Metálicos (kovové stropy a profily)
Cristêxtil – Confecção (oděvy pro volný čas a sportovní a dětské oblečení)
Celestex (prachové prošívané přikrývky, polštáře, přehozy přes lůžko, prostěradla a závěsy)
Petrotec Group (čerpadla pohonných hmot, zařízení autoopraven a servisních stanic a mycí linky)
Kromberg & Schubert Portugal (elektrická a elektronická zařízení, elektrické kabely a vedení)
Doprava
Guimarães disponuje kvalitním napojením na portugalskou dálniční síť. Dálnice A11 ho spojuje s Bragou, po dálnicích A7 a A3 se lze za 30 minut dostat do Porta. V Guimarãesi končí jedna z tratí portugalské železniční sítě, nádraží se nachází na jižním okraji města. Nejbližším mezinárodním letištěm je Francisco Sá Carneiro situované nedaleko Porta.
Školství a kultura
Monte da Penha
Univerzitní areál Campus de Azurém, jednu z částí Universidade do Minho, navštěvují studenti architektury, techniky a informatiky. V prostorách kostela Nossa Senhora da Oliveira sídlí Museu de Alberto Sampaio s vynikající sbírkou sakrálního umění, azulejos a keramiky. Řada archeologických, etnologických a numizmatických exponátů je k vidění v klášteře São Domingos, kde sídlí Museu Arqueológico Martins Sarmento. V Guimarãesi existuje silná tradice uměleckých řemesel a rukodělné výroby. Od roku 1452 se zde během prvního víkendu v srpnu koná slavnost Festas Gualterianas s trhy, lidovými tanci a průvody. Hlavním sportovním klubem ve městě je Vitória Sport Clube (též zvaný Vitória de Guimarães). Jeho fotbalové mužstvo se účastní nejvyšší portugalské fotbalové soutěže a své domácí zápasy hraje na Estádio D. Afonso Henriques s kapacitou více než 30 000 míst.
© Globinfo – Milan Konšel, Postupice 2011
